Příběh kaple na Juřince se začal psát v roce 1932, kdy se myšlenkou výstavby začali zabývat místní občané Juřinky. Plány dostali zdarma od meziříčského stavitele Kuklíka. Významným pomocníkem jim byl také tehdejší meziříčský kanovník pan Kavan, který poskytoval občanům Juřinky rady a sám se podílel na získání peněz na stavbu kaple a na své náklady nechal v roce 1933 zhotovit zvon pro věžičku na kapli.

Do pomoci Juřiňanům se mimo jiné také zapojila místní Odborná škola pro zpracování dřeva, což byla předchůdkyně dnešní stavební průmyslovky. Ta zhotovila zdarma oltář se sochou Neposkvrněného početí Panny Marie a tehdejší olomoucký arcibiskup Leopold Prečan dodal na přímluvu pana Kavana všechno potřebné dřevo. Spolek Velehrad pak věnoval na stavbu 4000 Kčs.

Všichni občané Juřinky i okolí přispívali na stavbu kaple podle svých možností: manželé Hurtíkovi věnovali pozemek na stavbu kaple, někteří sedláci zadarmo půjčovali potahy na dovoz materiálu a téměř všichni pomáhali při samotné stavbě. Proto se není čemu divit, že stavbu s láskou a obětavostí dokončili již v srpnu roku 1933.

Po dokončení byla kaple zasvěcena svatému Václavu a nad vchodem byl nápis „NEDĚJ ZAHINOUTI NÁM NI BUDOUCÍM“.

Příběh kaple ale tímto nekončí, ale naopak dál pokračuje. V roce 1972 již byla kaple značně omšelá a opršelá. Podepsal se na ní zub času, ale i nezájem obyvatel. A tu si Juřiňané uvědomili, že při svěcení slíbili udržovat kapli na věčné časy v dobrém stavu. Vybrali mezi sebou peníze na opravu a vlastními silami kapličku opravili. Později ještě nechali vyrobit lavice z borového dřeva u známého stolaře pana Zajíce z Poličné a harmonium bylo věnováno klášterem z Chvalkovic. Původní hladká vápenná omítka byla v rámci rekonstrukce nahrazena brizolitem šedé a modré barvy a od té doby je zde také nápis „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“.

Sbírka na kapli 2016

Dnes se píše rok 2016 a kaple je tu stále s námi. Za ta léta se stala dominantou Juřinky a je bezpochyby jedním ze symbolů naší krásné obce. I to byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli právě kapli zakomponovat do nového znaku Juřinky. Tímto krokem se jasně hlásíme k odkazu našich předků, kteří nám tu kapli zanechali. Byli to právě naši předci (pradědečkové, prababičky, dědové, babičky, tátové a maminky), kteří věnovali obrovskou energii a lásku této stavbě a je naší mravní povinností na tento odkaz nezapomenout a navázat na něj. Myslím, že ať už jsme věřící nebo nevěřící, každý z nás má Juřinku spojenou mimo jiné i s kapličkou a je tak v paměti a srdcích náš všech. Jsem proto velmi rád, že lidé, kteří se starají o kapli, se rozhodli navázat na tradici a uspořádat veřejnou sbírku na její rekonstrukci.

V kapli bude potřebné hlavně opravit podlahu, která je na mnoha místech již velmi prohnilá, a pokud by se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků, věnovaly by se na nanesení nové omítky, která by kapli vrátila ztracenou krásu. Náklady na opravu podlahy jsou odhadovány na 35.000 Kč a tuto sumu pravděpodobně věnuje na opravu město Valašské Meziříčí prostřednictvím Osadního výboru Juřinka. Náklady na opravu fasády budou činit přibližně 100.000 Kč a za tímto účelem se vyhlašuje veřejná sbírka. Byli bychom moc rádi, kdybychom navázali na tradici a kdyby každý podle svých možností přispěl drobným finančním darem. Nesmíme zapomínat, že ať jsme věřící či nikoliv, bude to právě kaplička, která nás svým zvoněním doprovodí na naší poslední cestě.

Ve dnech 17. a 18. 3. bude paní Pavlátová a Grygaříková obcházet horní část Juřinky, v dolní části pak bude chodit pan Burda a paní Horáková a budou vybírat na kapli.