Pondělí, 28 dubna, 2025
Novinky:

JUŘINKA

Na tomto místě se dozvíte vše podstatné ze života a dění v naší malebné vesničce a okolí. Dočtete se o činnosti osadního výboru a také situaci na městské radnici. Chybět nebudou ani informace o chystaných kulturních akcích, takže vám neunikne tradiční kácení máje nebo rozsvícení stromečku. Na oplátku bychom se však i my něco rádi dozvěděli od vás. Neváhejte tedy a podělte se s námi o své podněty, připomínky či problémy. Zajímá nás vše, co vás trápí nebo v lepším případě těší. Společně tak dosáhneme ještě spokojenějšího života na Juřince.

JUŘINKA
Historie Juřinky ŽIVOT V OBCI 

HISTORIE HOSPOD NA JUŘINCE

administrator

HISTORIE HOSPOD NA JUŘINCE (od roku 1850 do výstavby hostince U dvou střelců)

Nejstarší juřinský hostinec byl situován v útrobách zdejšího fojtství (č. popisné 17) a jak praví pamětní kniha obce, nacházel se tam „ode dávna“. Roku 1850 tento šenk vlastnil Josef Kuběja. Druhá hospoda se k roku 1850 nacházela na č. popisném 18, ale odtud byla přestěhována nejprve na č. popisné 32 a krátce poté na č. 46, jehož majitelem byl Jan Hrbáč. Budova č. 46 byla jednopatrová. Výčep se nacházel v horním poschodí, neboť dole sídlila juřinská kovárna. Tato Hrbáčova hospoda zanikla někdy kolem roku 1885.

Hostinec na fojtství se udržel o něco déle. Mračna se nad ním začala stahovat až po roce 1890, kdy zemřel jeho dosavadní majitel Josef Kuběja. Se smrtí Josefa Kuběje skončila i platnost koncese, díky které mohla krčma fungovat. Františka Halaštová, vdova po Kubějovi, si s tím ale hlavu nelámala, a hostinské služby provozovala až do roku 1893, kdy jí na to přišly úřady a ona musela hostinec po mnoha letech provozu uzavřít.

Od toho roku na Juřince hospoda oficiálně neexistovala. Po Františce Halaštové převzal budovu bývalého fojtství její příbuzný František Halašta, veterán z první světové války. Ten tam občas pořádal menší taneční slavnosti, ale na větší akce se sál nehodil, neboť byl malý.

Postupem času vesničanům hospoda scházela čím dál více. Mládež neměla kde hrát divadelní představení a obecní rada neměla místo pro pořádání schůzí. Na lepší časy se začalo blýskat až ve 20. letech minulého století, kdy se František Halašta rozhodl podstoupit fojtství svému synovi. Při té příležitosti se začal poohlížet po nějakém pozemku, kde by mohl po letech konečně vystavět nový a hlavně dostatečně prostorný hostinec. Nakonec se Halaštovi zalíbilo pole, jež patřilo manželům Josefovi a Štěpánce Kamasovým. Protože se Halašta s Kamasem přátelil, nestálo stavbě hostince nic v cestě.

Krčma se začala stavět z jara roku 1926 a dokončena byla v červnu téhož roku. Odborný dohled nad stavbou prováděl architekt Drda z Valašského Meziříčí. Zednickým pracem se věnoval Josef Zetek, pasekář z čísla popisného 23, který od Halašty dostával 4 koruny a 30 haléřů na hodinu. Tesařské práce prováděl František Limčík, který za hodinu práce dostával 4 koruny. Oba též dostávali oběd. Ostatní dělníci měli mzdu ve výši 2 korun na hodinu. Na stavbě

vypomáhaly i ženy, které ale dostávaly jenom 1 korunu a 30 haléřů. Ostatní práce (jízda s vozem, dovoz materiálu) si Halašta obstarával sám. Stavba si celkově vyžádala 150 000 korun.

Nově zbudovaný hostinec obdržel zajímavý název. Jelikož byli František Halašta a Josef Kamas hajnými (Halašta dělal hajného na Juřince, Kamas ve Lhotě u Choryně), dohodli se, že hospodu pojmenují „U dvou střelců“. Následně se nechali akademickým malířem Rublíkem z Valašského Meziříčí zvěčnit nad hlavní vchod do hostince.

František Halašta budovu hospody obýval ještě dva následující roky, kdy ji odevzdal svému synovi a odešel na výminek zpět na staré fojtství.

Po roce 1939 sloužila hospoda U dvou střelců jako úložiště dokumentů obecní správy. V roce 1957 byly tyto dokumenty přestěhovány do budovy hasičské zbrojnice a odtud putovaly do vsetínského archivu.

Ačkoliv se dnes již na Juřince žádný hostinec nenachází, neměla by historie juřinských hostinců vymizet z obecného povědomí. Region by tak přišel o zajímavý střípek ze své pestré mozaiky dějin.

Pro Juřinku zpracoval

Pavel Lasztovicza